Na zavedení školného na vysokých školách máme ještě čas

27.9. 2014

V posledních několika letech se v médiích hromadí zprávy o tom, zda bude na vysokých školách zavedeno školné či nikoliv. Neustále probíhající diskuze doposud nenašly společné řešení pro ty, kteří se zpoplatněním souhlasí a zároveň s jeho odpůrci.

Podstatou školného je zavedení placeného studia na všech vysokých školách, státem zřízených a vedených univerzitách či jiných vzdělávacích institucích, které poskytují odpovídající úroveň terciálního vzdělání. Proti nastolení školného stojí i radní Jihomoravského kraje Jiří Němec, který říká: „Zpoplatněním studia by byli znevýhodněni potencionální studenti pocházející ze sociálně slabších rodin. Naopak skutečnost by nahrávala finančně zabezpečeným, kteří by si de facto studium odkoupili. Vzdělávání je lidská hodnota, která nemůže být materiálně ani finančně vyčíslena, jedná se o komoditu, na kterou mají nárok všichni lidé bez rozdílu.“

Ti, kteří zastávají názor školné zavést tvrdí, že spolu s ním se zvýší kvalita vzdělávání, a to díky přínosu finančních prostředků pramenících z peněz od studentů.  Zároveň se předpokládá, že se zásadním krokem, kdy si uchazeč bude muset školu platit, změní i jeho přístup k samotnému studiu. Začne si svého studia více vážit a konec konců se společnost oprostí od „věčných studentů“, kteří si v případě placeného studia rozmyslí, zda budou ve vzdělávání pokračovat dál. „V tomto případě se jedná o pouhé domněnky a spekulace. Nikdo nám nezaručí, že spolu se zavedením školného začnou mladí lidé na studium pohlížet jinak,“ odvrací argumentaci Němec.

Hlavní problém je v tom, že obě názorové skupiny, tedy ti, co jsou zásadně proti a naopak ti, kteří se školným souhlasí, nejsou oborově jednotné. Z toho pramení nekonečné dohadování se o tom, co bude nejlepší a zároveň oddalování problému a jeho neřešitelnost.

Místostarosta obce Přeskače Jiří Němec soudí, že je stěžejní začít téma řešit a že od jeho jednání se bude odvíjet další život. Osobně situaci komentuje: „Jsem přesvědčen, že za stávajících poměrů a situace nejsme jako stát na zavedení školného připraveni. Moje představa je taková, že je zapotřebí umožnit studentům, aby si zřídili jistý druh spoření, podobnému tomu stavebnímu. Za těchto okolností si budou sami šetřit a zároveň jim stát bude přispívat poměrnou měrou na studium. To vidím jako férové řešení.“


Zpět