Novela zákona o státní památkové péči má své nedostatky

16.9. 2014

V Jihomoravském kraji se nachází okolo pěti tisíc kulturních památek a přes třicet památkově plošně chráněných území, které jsou legislativně chráněny. Konkrétně u nás platí zákon o státní památkové péči, který ovšem skýtá řadu problémů.

Tím na první pohled nejzjevnějším je fakt, že je nynější norma zastaralá, platí už od roku 1987. Nikoho tak zřejmě nepřekvapí záměr odborné veřejnosti a vlastníků památek ji novelizovat a nahradit tak dokumentem novým.

Zákon o státní památkové péči má trhliny

Je pravda, že zákon z osmdesátých let chrání památkové hodnoty, na druhou stranu prosazuje veřejný zájem nepřiměřeným způsobem na úkor vlastníků kulturního bohatství a jiných objektů v památkovém zájmu. To proto, že jim tato omezení relevantním způsobem nekompenzuje. Tím se zákon dle názoru Jiřího Němce, radního Jihomoravského kraje ocitá v určitých případech až na samé hranici ústavnosti, neboť vlastnické právo sice ze zákona ve veřejném zájmu může být omezeno, ale jen za přiměřenou náhradu. Němec podobně vidí nedostatky i v navrhovaném zákoně a celou situaci komentuje slovy:

„Návrh nového zákona podle informací, které mám, se jeví jako problematický, jelikož obsahuje další omezení nad rámec zákona nynějšího, a to nejen vůči vlastníkům památek, ale i vůči majitelům nemovitostí v památkově chráněných územích. Zvyšuje administrativní náročnost a represivní charakter původního zákona, což je naprostý opak toho, co se od něj původně očekávalo. Stejně tak nově shrnuje takticky práva vlastníků kulturních památek do jednoho ustanovení, čímž se snaží vyvolat dojem, že jich budou mít vlastníci více než nyní, opak je ale pravdou.“

Novela zákona přináší další negativa

Podobně jsou nesmyslné požadavky týkající se například nutnosti historických průzkumů při změně stavby u kulturních památek nebo při odstranění stavby v památkových územích. Ty v prvé řadě znamenají finanční zátěž pro vlastníky nemovitostí v dotčených územích. Prohloubení represivního charakteru památkové péče bez vyvážené pozitivní motivace povede bezpochyby v povědomí občanů k dalšímu poklesu prestiže památkové péče ve společnosti a v konečném důsledku bude ke škodě našeho kulturního dědictví.

„Takto navrhovaná novelizace zákona o památkové péči je nežádoucí a negativa převažují nad pozitivy. Diskuse k tématu se v tuto chvíli stále vede, doufejme tedy, že některé z výše jmenovaných otázek budou ještě vyřešeny ve prospěch věci a vlastníků kulturních památek, jichž je na Znojemsku nemalé množství. V rámci připomínkového řízení se o změny k lepšímu musíme zasadit,“ doplňuje Němec.

 

 

 

 

 

 

 

 


Zpět